Časté dotazy

Proč se v Brně nádraží neřeší stejně jako v jiných evropských městech?

Návštěvník, a přijede-li vlakem zvláště, může v řadě evropských měst pozorovat stavební ruch nejen na nádražích, ale i kolem nich. Ptá se potom, proč to v Brně nejde udělat stejně jako třeba v Berlíně, ve Vídni nebo ve Stuttgartu? Podívejme se tedy, jak to se stavbami nádraží u našich sousedů je. To, o čem se mluví, co je nejvíce vidět, je nádraží. Méně se dozvíte o konceptu celé stavby, která zpravidla nekončí s nástupišti, u kterých zastavují vlaky, ale jde o modernizaci celých železničních uzlů.

Když se Berlín stal hlavním městem znovusjednoceného Německa, musela se vyřešit neuspokojivá situace v železničním napojení města. Berlín zvolil koncepci zcela nového nádraží umístěného na křížení nové severojižní podzemní trasy a využití nad zemí vedoucích kolejí v západovýchodním směru. V podzemí nového hlavního nádraží byla vybudována čtyři přímá nástupiště, kolejiště nad povrchem kopíruje historickou stopu i s původními oblouky.

Stuttgart proslul i v zahraničí spory o podobu tamějšího nádraží. Otázka, zda má zůstat nad zemí, nebo se má nové nádraží postavit pod povrchem, ale velmi zúžila vnímání složitější problematiky. Hlavní nádraží, nově budované jako průjezdné, je jen částí přestavby stuttgartského železničního uzlu v rámci projektu Stuttgart–Ulm.

Podobně jako v jiných významných metropolích, i ve Vídni se v minulosti postavila řada nádraží, kde vlaky končily. Jižní a Východní dráha získaly později nádraží s nástupišti umístěnými kolmo k sobě a navíc v různých výškových úrovních. Nové hlavní nádraží umožňuje jak plynulý provoz s dostatečnou kapacitou, tak rozvoj území, které koleje opustily.

Zmíněné projekty se podobají situaci, kterou řešíme v Brně. Často se nejedná o samotné nádraží, ale o rozsáhlou modernizaci železniční sítě a hledání využití starého a navrhování nového dopravního systému. Vždy jsou ale hledána řešení, která odpovídají jedinečným potřebám daného města.

Aktuálně

Nádraží u řeky

Odsun nádraží 800 metrů jižně

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nádraží pod Petrovem

Odsun nádraží 300 metrů západně

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.

      Podepsána smlouva o spolupráci a zajištění zdrojů financování na přestavbu železničního uzlu Brno mezi Ministerstvem dopravy ČR, Jihomoravským krajem, městem Brnem a Českými drahami.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2014
    • Město Brno souhlasilo s návrhem Zvláštních podmínek pro zpracování Studie proveditelnosti železničního uzlu Brno, kterou zadala Správa železniční dopravní cesty.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2017
    • Ministerstvo dopravy ČR rozhodne na základě výsledků studie proveditelnosti o variantě řešení přestavby železničního uzlu Brno.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.