Jihomoravská metropole s téměř 400 000 obyvateli se potýká podobně jako jiná velká města s nejrůznějšími problémy.
O některých směrech rozvoje města jsme hovořili s primátorem města Brna Ing. Petrem Vokřálem.
Jaké jsou současné priority města Brna?
Jednou z klíčových priorit, které musíme v současné době řešit, je územní plán, respektive jeho aktualizace, která byla krajským soudem zrušena. Další priority se týkají např. dopravní infrastruktury – silniční i železniční. V Brně se dlouhé roky diskutuje téma R43 a propojení Brna s Vídní, R52, což jsou klíčové komunikace pro vedení dopravy od rakouských hranic až po Moravskou Třebovou. Přímo Brna se týká zejména obchvat, jehož některé varianty procházejí velmi citlivými územími s poměrně hustým osídlením. Nekonečný příběh je brněnské hlavní nádraží, které se řeší 100 let. Pokud se naší koalici nepodaří to celé rozhodnout, hrozí riziko, že už se nikdy nepodaří získat dostatek finančních prostředků z Evropské unie, aby se v Brně postavilo moderní nádraží.
Většina Brňanů, kteří o tom hlasují, nádraží příliš často nevyužívá. Do města jezdí za prací a za kulturou především přespolní. Ale ti se zase v referendech nemohou vyjádřit …
Ještě bych zapojil třetí kategorii potenciálních uživatelů, a to jsou lidé, kteří budou nádraží využívat z hlediska dopravy ze vzdálených míst nebo v mezinárodním kontextu. Mnoho lidí v Brně si neuvědomuje význam této stavby jako celku. Pokud se nepodaří zmodernizovat nádraží tak, aby sem bylo možné přivést do budoucna rychlovlaky, tak se může stát, že všechny vysokorychlostní tratě Brno minou a nás to v podstatě vymaže z mapy Evropy. Obávám se, že si tady lidé neuvědomují, jak velký dopad na další rozvoj města to může mít. Jde i o naše „Silicon Valley“, protože se sem zahraniční experti nemají jak dostat…. Letecká doprava je problematická, D1 vypadá, jak vypadá, dálnice z Vídně končí 25 km před hranicemi a trasu Hradec Králové – Brno považuji za jednu z nejnebezpečnějších komunikací vůbec. Z tohoto pohledu se Brno začíná stávat obtížně dopravně dostupným a investoři velmi často posuzují umístění investice právě podle toho, jak je dopravně dostupná. Takže to je jedna z absolutních priorit. O železničním uzlu se musí rozhodnout v průběhu roku 2016, jinak se nám opravdu může stát, že šanci na získání adekvátní podpory ztratíme. Chceme vycházet ze zkušeností Vídně; už jsem o tom jednal s primátorem dr. Michaelem Häuplem, zejména o komunikaci s veřejností. Nemyslím, že bychom měli horší projektanty nebo horší urbanisty, ale myslím, že v minulosti se tu podcenila právě komunikace s veřejností.
Jaká je aktuální situace s územním plánem města Brna?
To je také příklad komunikace… Měsíc před jeho schvalováním, možná i kratší dobu, se předloží materiál o 10 000 stránkách a veřejnost je zděšená, co všechno obsahuje… A mnohdy i zbytečně torpéduje věci, které mají svoji logiku. To se týká i nádraží, kde je několik různých variant: Mluví se o středu města, ve hře byly lokality pod Petrovem nebo u řeky. Myslím, že spousta lidí nemá ani ponětí, o jakých možnostech se hovořilo. Vždy je třeba posoudit ekonomické dopady na městský, resp. státní rozpočet. Hlavní je, aby se finanční prostředky z evropských fondů do města dostaly, abychom byli v rozumném časovém horizontu schopni nádraží zrekonstruovat.
Jaký je tedy časový horizont?
Dneska stojíme před problémem, že když se rozhodne v roce 2016, tak nejkratší termín realizace je 2025. S každým rokem, o který posuneme rozhodnutí, je to horší. Příprava projektu má určitý vývoj a pod osm devět let se nelze dostat.
Zvolená varianta bude ovlivňovat i další podobu příslušné části města…
S rozhodnutím o poloze nádraží souvisí i postupný rozvoj poměrně zajímavého území, které se v minulosti označovalo jako jižní centrum, ale je to de facto území, které dnes hraničí se starým nádražím, resp. Vaňkovkou a Zvonařkou. Je to rozvojová oblast směrem na jih, obrovské území, a my zvažujeme, jakým způsobem k němu přistoupit. Existuje celá řada studií, od městské zástavby typu amerických měst až po postupné zastavování území formou kombinovaného bydlení v duchu „smart cities“.
Zmínil jste se o složité dostupnosti města leteckou dopravou. Jak plánujete rozšířit provoz letiště?
Naší vizí je zahájit pravidelnou linku na některý z klíčových uzlů – do úvahy přicházela Lufthansa, Air France aj. Vídeň je příliš blízko, ale třeba Mnichov, Frankfurt, Paříž… Pokud by se letecké spojení podařilo dojednat, umožnilo by nám to lepší komunikaci s investory, pro něž máme připravené rozvojové plány.
Do Brna přišly známé značky z oblasti technologií. Budete pokračovat v tomto trendu?
Podařilo se nám formou technologického parku nastartovat příliv potenciálních zaměstnavatelů zejména v oblasti vědy a výzkumu. Několik nadnárodních koncernů si sem umístilo nejprve vývojová pracoviště, která přerostla ve špičkovou výrobu. Je tu FEI, Honeywell nebo jedna z největších alokací IBM, která zaměstnává na 3 700 lidí. Velmi rádi bychom sem přivedli další investory tohoto typu, kteří budou využívat naše technologické zázemí i vědecko-výzkumná centra, jež tu byla vybudována za podpory evropských fondů. Máme připravena i některá další rozvojová území. Trochu nás trápí, že tu žije poměrně vysoký počet lidí, kteří tady nemají trvalé bydliště. Využívají různé servisní služby, které město financuje, ale na druhou stranu to není kompenzováno finančním přílivem. I v tomto ohledu budeme hledat určité „smart“ řešení, jímž bychom chtěli zaměstnance motivovat k trvalému pobytu.
Jak vnímáte moderní architekturu v historickém jádru města?
Jsou vydařenější a méně vydařené projekty, což platí po celém světě. Nemyslím si, že by do centra Brna patřilo cokoli, co by převyšovalo katedrálu Petrov. Chceme jít cestou urbanizace a zastavovat volné plochy. Některé projekty stojí a padají s aktualizovaným územním plánem. Otázkou je, co s nimi: Počkat, zda bude plán schválen, nebo je přepracovat podle parametrů původního územního plánu, který je už svým způsobem historickým dokumentem. My, jako představitelé města, chceme urychlit proces, abychom investorům nabídli co možná nejkomfortnější podmínky, ale bude to chvíli trvat. Já se vůbec nebráním moderní architektuře. Myslím, že Vídeň je pěkným příkladem toho, kdy jsou moderní budovy včleněny přímo do historického centra. Ráz města musí zůstat zachován a nesmí dojít k extrémnímu zvýšení dopravní zátěže. Mimochodem, jedním z problémů, které musíme v centru řešit, je tzv. doprava v klidu neboli parkování.
Budete se snažit vytlačit automobilovou dopravu z centra?
K tomu směřujeme. Teď chystáme koncept umístění několika P&R s návazností na městskou dopravu. Chceme komunikovat i s krajem, aby mimobrněnští sem pokud možno jezdili příměstskými vlaky, protože je to mnohdy rychlejší. V únoru jsme sice zahájili stavbu parkovacího domu v Besední ulici, ale to není řešení.
V poslední době se hodně mluvilo o pozemcích v areálu výstaviště a zájmu developerů o ně. Jaká je nyní situace dominanty města?
Brněnské výstaviště je naprosto specifické téma ze dvou důvodů: Za prvé máme německého partnera, který se tři roky snaží komunikovat s městem o vystoupení ze společnosti. Dva roky se to nedařilo, teď jsme se snad dohodli. Město musí zvážit, zda se stane dominantním investorem, zatím jsme v minoritní pozici. Teprve potom můžeme rozhodovat, co bude dále. Výstaviště a veletrhy samozřejmě budou pokračovat, takže panika, že město koupí podíly a rozprodá území developerům, je zbytečná. Areál skýtá neuvěřitelné možnosti z hlediska dalšího rozvoje, ale jsou tam nádherné památkově chráněné pavilony, které chceme zachovat jako jednu z dominant města a najít pro ně využití. V Brně chybí multifunkční hala. Jedna z variant uvažuje, že by se mohla vestavět do pavilonu Z. Ale to je jen úvaha.
Co území Za Lužánkami?
Fotbalový stadion Za Lužánkami stojí za zhlédnutí, je to něco děsivého, nedávno se tam natáčely horory. Rádi bychom postavili fotbalový stadion opravdu na evropské úrovni, aby se tady dalo hrát něco víc než naše „regionální“ liga. Je to jedna z našich priorit. Další souvisí s budoucností naší filharmonie – jde o výstavbu koncertního sálu, který se plánuje. Existuje na něj studie a my bychom ji rádi co nejdříve zrealizovali.
Text: Arnošt Wagner
Zdroj: Development News 3/2015