Rada města doporučila modernizaci ŽUB ve variantě Řeka

20. února 2018 –  Rada města Brna dnes doporučila zastupitelstvu schválit k realizaci variantu „Řeka“ ve verzi Ac. Zároveň považuje za akceptovatelnou variantu „Petrov“ v podobě B1b při modernizaci Železničního uzlu Brno (ŽUB).

„Osobně jsem přesvědčen, že je pro Brno výhodnější a méně rizikové postavit nové nádraží u řeky. Nádraží v této poloze představuje výhodnější variantu, která znamená bezprostřední rozvoj města, zejména jeho širšího centra. Stavbu železničního uzlu u řeky je možné realizovat rychleji, levněji a bez velkých výluk přímo v centru města. Pro zajištění obslužnosti nově realizovaného ŽUB město požaduje zahájení prací na přípravě realizace Severojižního kolejového diametru,“ komentoval doporučení primátor města Brna Petr Vokřál.

Část stávajícího ŽUB, foto Z. Kolařík

Město Brno považuje za neakceptovatelné varianty Bez projektu, A a Aa.

Radní dnes také souhlasili s přípravou memoranda mezi statutárním městem Brnem, Jihomoravským krajem a Ministerstvem dopravy ČR k přípravě a realizaci záměru Severojižního kolejového diametru v návaznosti na řešení přestavby ŽUB.

O stanovisku města budou rozhodovat zastupitelé na zasedání 27. února 2018. Konečné slovo bude mít Ministerstvo dopravy, respektive vláda České republiky. Ta o poloze nádraží rozhodne v průběhu letošního roku.

Přestavba železničního uzlu Brno je komplexním projektem rozvoje dopravní infrastruktury, který má za cíl zlepšit dostupnost města a umožnit jeho další rozvoj. Různým variantám modernizace železničního uzlu se důkladně věnuje studie proveditelnosti, kterou nechala zpracovat Správa železniční dopravní cesty.

Varianta A „Řeka“ – Počítá s novým nadzemním nádražím v poloze stávající stanice Dolní nádraží, podél ulice Rosické. Osobní, vysokorychlostní a nákladní tratě jsou sjednoceny do jednoho železničního koridoru. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá z jihovýchodu podél dálnice D1.

Stávající hlavní nádraží a trať přes něj je zrušena. Zaústění modernizované trati Brno – Přerov je do stanice Brno-Slatina řešeno pomocí novostavby dvoukolejné trati podél letiště Brno-Tuřany s případnou zastávkou k obsluze letiště. Varianta Řeka má ve Studii proveditelnosti 4 podvarianty, které se liší jednak zapojením tratě od Chrlic a jednak uspořádáním výjezdu směr Střelice a Břeclav.

Varianta B „Petrov“ – Počítá s modernizací současného hlavního nádraží a jeho rozšířením do oblasti Nových Sadů a tzv. Malé Ameriky. Osobní tratě jsou zachovány ve stávající trase. Nové nádraží pro vysokorychlostní vlaky je podzemní v oblasti Malé Ameriky. Zaústění vysokorychlostní trati od Prahy se předpokládá od západu soustavou tunelů pod historickým centrem města, Kraví horou, oborou Holedná a Podkomorskými lesy. Nákladní vlaky využívají stávající průtah přes dolní nádraží.

Varianta Petrov má ve Studii proveditelnosti 6 podvariant lišících se zaústěním tratí od Přerova a od Veselí nad Moravou – od letiště do Komárova buď přímo, nebo stávající trasou, nebo kombinací obou. Samotné hlavní nádraží má dále 2 podvarianty s různým zakřivením kolejí.

Více informací o rozhodnutí rady je v tiskové zprávě   a o přestavbě ŽUB na webu https://europointbrno.cz/.

Aktuálně

Schválená varianta Řeka

Přestavba uzlu s nádražím u řeky

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Varianta Petrov

Přestavba uzlu s nádražím pod Petrovem

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2018
    • Ministerstvo dopravy ČR zvolilo k realizaci variantu Řeka a o svém rozhodnutí informovalo vládu.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.