Uznávaný americký architekt a urbanista Mark Johnson se přes 30 let věnuje plánování a stavbě měst tak, aby se v nich dobře žilo. Za sebou má více než 500 projektů po celém světě. V Brně nyní s Kanceláří architekta města a architektonickou kanceláří Burian–Křivinka pracuje na urbanistické studii pro část nové jižní čtvrti za současným hlavním nádražím.
Jak na Vás zapůsobilo město Brno, když jste sem poprvé přijel?
Brno působí jako velmi vřelé a přátelské město. A máte zde kontrasty. Je velký rozdíl mezi historickým centrem a prostranstvím před nádražím, které je velice hektické, přeplněné a působí trochu nebezpečně. Pak vás čeká nádraží, které je malé a stísněné. A když se dostanete za něj, vidíte autobusové nádraží, obchodní domy, silnice plné aut a zemi nikoho. Až si říkáte – co to je? Co se tu stalo? Ten kontrast je výborná příležitost pro rozvoj města.
Je v tomto Brno výjimečné, nebo jste se už setkal s podobnými situacemi?
Stav, ve kterém se nachází část města za současným nádražím, je mi velmi povědomý. Bývalo běžné, že města měla nádraží a za nimi mnoho další železniční infrastruktury a různých dep, která už nejsou tolik využívaná. Pracoval jsem v několika městech, kde měli podobný problém jako nyní Brno – například v Denveru. I tam měli centrum města, vedle něj železnici a za ní zemi nikoho.
Jak k rozvoji takových lokalit přistupujete?
Mým úkolem není říkat, co je správná a co špatná cesta rozvoje. Díky zkušenostem z podobných lokalit ale mohu upozorňovat, že určitá rozhodnutí mívají určité souvislosti a následky. A jiná rozhodnutí přináší jiné následky. Často se stává, že lidé neví, jak přemýšlet o problému strukturovaně. Když s nimi například budete hovořit o poloze nádraží zde nebo zde (ukazuje dvě místa na stole – pozn. red.), nemá na tento problém žádný vliv, jakou barvu mají moje brýle ležící také na stole. Přesto budou někteří lidé těmi brýlemi argumentovat. V tu chvíli je potřeba říct, že se odchylujeme od podstaty problému. Někteří například říkají, že není možné posunout nádraží, protože pak bychom museli měnit trasy linek MHD. Ale tak přece problém nestojí. Nenavrhujeme přece město, aby fungovaly autobusy a tramvaje. Je to opačně. Tramvaje a autobusy jsou tu proto, aby fungovalo město. Lidé často tyto argumenty obrací. A moje role je upozornit na to, na kterých otázkách záleží, které musíte řešit jako první a co dalšího z toho následně bude potřeba odvozovat.
Město se rozhodlo přesunout nádraží k řece. Jakou možnost to dává jeho rozvoji?
Absolvoval jsem v Brně diskuzi s veřejností a je mi jasné, že kolem nového nádraží je mnoho kontroverzí. Lidé vědí, že jde o rozhodnutí na dlouhou dobu. A hodně lidí se obává změn. Důležité je vést dialog, a to nejen kvůli nádraží a jeho poloze – to je velice složitá a odborná otázka. Důležité je mluvit o budoucnosti města po přesunu nádraží. Jaká je jeho budoucnost? Jakou budoucnost pro něj chceme? Chcete město pro lidi, co zde žijí už nyní, a pro turisty, kteří se přijedou podívat na historii? Potom nic neměňte, nádraží neposunujte a nechte to tak, jak to je. Anebo chcete pro město rozvoj a nové impulsy a příležitosti? Potom je přesun nádraží a rozšíření města do prázdného místa na jihu správným krokem. A pokud chcete pro město nové příležitosti, pak pojďte mluvit o tom, jaké konkrétně chcete využít. Svět prochází velkými změnami, máme tu sdílený byznys, nové technologie, byznys související s logistikou, coworking a mnoho dalších impulsů, které zde dosud nebyly. Pro Brno je důležité, aby se rozhodlo, jakou cestu v této nové ekonomice zvolí. A s touto myšlenkou je potřeba budovat nejen novou čtvrť, ale i fungující infrastrukturu. Napadá mě například, že Brno je dobré v lékařské péči a výzkumu – může se tedy stát novým centrem lékařského výzkumu? Můžete se soustředit na takový směr? Takto je potřeba uvažovat.
Jak má veřejná diskuze o rozvoji města probíhat?
Jde o nalézání rovnováhy mezi rozhodováním shora od expertů a představitelů města a mezi tím, kdy rozhodují lidé. Velké otázky nelze řešit jednorázovým direktivním rozhodnutím shora. A komplikované problémy nelze řešit ani hlasováním a rozhodováním zdola – lidé, kteří jdou támhle za oknem, pravděpodobně nerozumí všem souvislostem rozvoje města. Všude jsou lidé, kteří bez kontextu bojují za jeden problém, mají klapky na očích a nic jiného je nezajímá. Bývají také hodně slyšet, ale do procesu je třeba vtáhnout spíše lidi, kteří mají respekt k jiným názorům, kteří se chtějí na rozhodování podílet a jsou ochot¬ni naslouchat okolí.
Jak dlouho by měl rozvoj jižní části města trvat, aby byl přirozený a aby se v překotné rychlosti nepostavila čtvrť, která nebude lidem příjemná?
Když se podíváte do historie měst, většina skoků v jejich rozvoji přišla s technologiemi. Ale v minulosti tyto změny trvaly celé dekády. Město by se i nyní mělo rozvíjet a rozrůstat postupně. Je chyba si myslet, že přijde jedna velká idea a ta to vše vyřeší najednou. Takové velké myšlenky bývají často příliš krátkodobé. Zásadní je infrastruktura – systém ulic, parků, cyklostezek, veřejných prostranství, tramvajových tratí a všech těch věcí, které dělají město funkčním. Vytvořte nejprve síť, která rozvoj této čtvrti zarámuje. A pak se bude postupně rozvíjet v tomto rámci, jeden blok či dům po druhém. Rozhodně nečekejte, než se otevře nové nádraží, a využijte času do té doby.
„Pro Brno je důležité, aby se rozhodlo, jakou cestu v nové ekonomice zvolí. A s touto myšlenkou je potřeba budovat nejen novou čtvrť, ale i fungující infrastrukturu.“
Architekt a urbanista Mark Johnson
Prezident společnosti CIVITAS z Denveru se zaměřuje na krajinnou architekturu a stavbu měst. Se svým týmem realizoval na 500 projektů v Severní Americe, Evropě, Asii i na Blízkém východě. Byl u vzniku města Deh Sabz v Kábulu, navrhoval revitalizaci říčního toku v Los Angeles či rekonstrukci letiště Stapleton.
V Denveru pracoval na podobném projektu, jako je jižní čtvrť v Brně. Navrhl obnovu průmyslové oblasti, kde dříve stálo vlakové nádraží. Ta je dnes jednou z nejžádanějších lokalit ve městě.
Záznam z debaty Marka Johnsona na brněnské hvězdárně najdete na webu Kanceláře architekta města www.kambrno.cz.
Zdroj: Brněnský Metropolitan, květen 2018, rozhovor vedla Zuzana Šrámková