Soutěžní podmínky na návrh nového nádraží schválili porota i radní. Jak se jih Brna promění?

26. srpen 2020 – Do startu zbývá už jen pár dní. Od září se v architektonických kancelářích začne rýsovat budoucnost jižní části Brna. Dvoufázová projektová soutěž o návrh nového hlavního nádraží bude vyhlášena 31. srpna 2020.

V červenci soutěžní porota a dnes Rada města Brna odsouhlasily soutěžní podmínky a zadání mezinárodní soutěže o návrh nového hlavního nádraží v jihomoravské metropoli. Její řádné vyhlášení k 31. srpnu 2020
a další průběh organizačně zajistí Kancelář architekta města Brna. Společnými zadavateli soutěže jsou město Brno a státní organizace Správa železnic.

Jde o soutěž o návrh, který zcela zásadně ovlivní rozvoj města Brna. Zadáním je návrh nového hlavního nádraží a mostních konstrukcí a dále urbanisticko-dopravně-architektonické řešení veřejných prostranství
a budov v přednádražním a zanádražním prostoru. Kromě vlakové je nutné vyřešit i neželezniční dopravu (terminál MHD, autobusové nádraží, parkování, pěší vazby atd.).

„O poloze hlavního nádraží se rozhodovalo velmi dlouho, otázka jeho přesunu jižním směrem se otevřela už na počátku 20. století. Brno bylo stavbě centrálního nádraží několikrát velmi blízko, ale historické události, jako hospodářská krize v roce 1929, druhá světová válka a poválečná obnova nebo okupace v roce 1968, projekt vždy odsunuly na později. Nyní už je takřka pozdě a bez vyřešení železničního uzlu a jeho okolí se naše město neposune dál,“ uvedla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

„Účastníci soutěže mají za úkol navrhnout budovu nového hlavního nádraží včetně zastřešení a podoby nástupišť, podobu fasád drážních objektů a vzhled drážního tělesa a mostních konstrukcí. Očekáváme dále návrhy veřejných prostranství a nových budov na severní a jižní straně řešeného území. Tyto stavby musí veřejná prostranství dotvořit a být v souladu s nádražní budovou. Hledáme rovněž optimální polohu a podobu autobusového nádraží, přestupního terminálu MHD, parkovišť nebo stanovišť taxislužby. Návrh musí zohlednit jak jejich napojení na městskou dopravní síť, tak i jejich vzájemné vazby. Podstatný bude komfort pro pěší a nezapomínáme ani na cyklisty. Nové nádraží bude na poměry Brna nadprůměrně napojeno na páteřní cyklotrasy – kromě oblíbených tras po obou březích Svratky to bude trasa podél přestavovaného tělesa železnice ke Svitavě a cyklotrasy v nové čtvrti Trnitá,“ shrnul zadání soutěže 1. náměstek primátorky Petr Hladík.

„V současnosti se jedná o nejvýznamnější infrastrukturní stavbu s přesahem do všech rovin života ve městě. Vzhledem k bezprostřední blízkosti řeky bude potřeba zaměřit se také na krajinu a hospodaření s vodou. Požadujeme, aby soutěžní návrhy v maximální možné míře využívaly přírodě blízká opatření, která zmírňují důsledky změny klimatu a snižují odtok srážek z řešeného území. Měla by vodu zadržovat, vsakovat, vypařovat nebo čistit v blízkosti jejího dopadu na zemský povrch,“ sdělil náměstek primátorky Tomáš Koláčný.

„Z hlediska územního plánu musí navržené řešení železničního uzlu Brno maximálně zapojovat stavbu do urbanistické struktury města, zachovávat území prostupné a minimalizovat efekt drážního tělesa jako bariéry v lokalitě. Nádražní budova by měla být dominantou nové čtvrti a významným orientačním bodem, zároveň by ale uzel včetně související zástavby měl být vhodně začleněn do panoramatu města. Dialog mezi tímto prostorem a historickým centrem zprostředkuje nový bulvár,“ vysvětlil radní pro územní plánování a rozvoj města Filip Chvátal.

„Cílem mezinárodní soutěže, kterou ve spolupráci s městem Brnem zadáváme, je získat komplexní návrh, jenž bude funkční a realizovatelný. Řešený prostor se nachází v katastrálním území Komárov, Štýřice a Trnitá. Dělí se do tří částí: na samotné drážní těleso o ploše 11,7 hektaru a k němu přiléhající přednádražní (6,2 ha) a zanádražní (5,6 ha) území. Rozsah drážního tělesa je vymezen mosty přes řeku Svratku a přes ulici Plotní, které jsou také předmětem návrhu. Na tento prostor bude navazovat rozvojová lokalita Trnitá jižně od historického centra Brna. Nové nádraží bude jak železniční, tak autobusové a povedou k němu dvě nové tramvajové tratě. Podmínkou je, aby uchazeči do železničního uzlu umístili celkem 18 kolejí,“ popsal generální ředitel Správy železnic Jiří Svoboda.

„Návrh nového hlavního nádraží a veřejných prostranství v okolí zcela zásadně ovlivní rozvoj Brna, vznikne tu jedno z nejmodernějších nádraží v Evropě obklopené novou městskou čtvrtí. Dopad tohoto projektu je v historii města srovnatelný jen s odstraněním hradeb v druhé polovině 19. století. Zadání soutěže požaduje řešit nové nádraží včetně souvisejících budov a prostranství s důrazem na funkčnost, přehlednost, lidské měřítko, příjemné vnitřní prostředí, ekonomiku, trvalou udržitelnost a s minimálním dopadem na životní prostředí,“ uzavřel ředitel Kanceláře architekta města Brna Michal Sedláček.

Návrhy do 1. fáze soutěže musí být odevzdány do 1. února 2021, do 2. fáze podle předpokladu postoupí nejvýše 4 soutěžní návrhy. Harmonogram 2. fáze soutěže bude ještě upřesněn.

Zadavatelé jsou při výběru návrhu vázáni stanoviskem poroty a přijmou rozhodnutí o výběru návrhu do 90 dnů od vydání stanoviska poroty.

Správa železnic a město Brno mají v úmyslu uzavřít s vítězným týmem soutěže smlouvu na zhotovení architektonické studie včetně autorského dohledu a navazujících činností.

Mgr. Zuzana Gregorová
Tiskové středisko MMB

Aktuálně

Schválená varianta Řeka

Přestavba uzlu s nádražím u řeky

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Varianta Petrov

Přestavba uzlu s nádražím pod Petrovem

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2018
    • Ministerstvo dopravy ČR zvolilo k realizaci variantu Řeka a o svém rozhodnutí informovalo vládu.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.