Hlavní nádraží čeká rekonstrukce zabezpečovacího zařízení. Provoz vlaků ovlivní na celý rok

(tis) – Od neděle 9. prosince začne platit nový jízdní řád vlaků a začne také dlouho plánovaná zásadní rekonstrukce zabezpečovacího zařízení na brněnském hlavním nádraží, která bude stát 1,8 miliardy korun. Prakticky po celou dobu rekonstrukce budou na nádraží sloužit všechna nástupiště, stanice však nebude průjezdná. To si vyžádá řadu dopravních opatření, která potrvají celý rok a dotknou se řady cestujících. 

Zlepšování parametrů infrastruktury v nejvýznamnější stanici na jižní Moravě postoupí od začátku platnosti nového jízdního řádu do další fáze. Začne totiž rekonstrukce zabezpečovacího zařízení na celém brněnském hlavním nádraží za téměř 1,8 miliardy korun.

„Ve stanici se vybuduje elektronické staniční zabezpečení 3. kategorie, které bude napojeno na takzvané jednotné obslužné pracoviště. Jeho technologické zařízení bude uloženo v nové budově, jejíž výstavba již probíhá poblíž šestého nástupiště. Pro dosavadní stavědla již nebude využití, proto je navržena jejich demolice. Moderní zabezpečovací zařízení se bude rovněž instalovat na navazující traťové úseky. Na brněnském hlavním nádraží se současně zrekonstruují koleje a výhybky na rozvětvení ve směru na Horní Heršpice,“ uvedla Kateřina Šubová z odboru komunikace Správy železniční dopravní cesty.

Nebude se však jednat o jedinou stavební činnost v centrální brněnské stanici. Pokračovat bude rekonstrukce památkově chráněných mostů přes Hybešovu a přes Křídlovickou ulici, která vyjde dohromady na 343 milionů korun. Technické památky mimoúrovňově překonávají dvě rušné komunikace přímo v centru Brna. Díky rekonstrukci se řada nahrazených prvků dočká původního vzhledu a obě konstrukce budou nově zabezpečeny. V prvním případě se stavbaři přesunou na koleje umístěné blíže k obchodnímu domu TESCO, cestující by naopak již měli využívat páté a šesté nástupiště, která prošla opravou. Kromě toho začnou práce pod stavědlem číslo 5. V jejich rámci se provede výměna celkem 22 výhybkových konstrukcí, rekonstrukcí projde celkem 1 400 metrů kolejí v části stanice přiléhající na břeclavské straně k 1. až 4. nástupišti. Případným provozním problémům v důsledku napadaného sněhu zabrání instalace elektrického ohřevu výhybek.

Na dolním nádraží budou vlaky využívat tři koleje

Přestože prakticky po celou dobu prací budou cestujícím na hlavním brněnském nádraží sloužit všechna nástupiště, stanice nebude průjezdná, vjezd na 1. až 4. nástupiště bude možný pouze ve směru od Židenic. To si vyžádá řadu dopravních opatření. Opět po čase vzroste význam dolního nádraží. Od letošního 8. prosince bude za autobusovým nádražím Zvonařka zprovozněno ostrovní nástupiště, mimoúrovňový přístup na ně zajistí rovněž nově vybudovaný podchod. Vlaky osobní dopravy zde budou moci využívat celkem tři koleje.

Omezení se tak dotkne jen některých tratí zaústěných do Brna. Ze směru od Tišnova a Kuřimi pojede většina osobních vlaků zcela standardně až po Brno-Židenice, odkud ale zamíří na dolní nádraží. Posilové osobní vlaky z Tišnova, které jezdí pouze ráno a odpoledne v pracovní dny, dojedou jen na zastávku Brno-Lesná. Rychlíky skončí už v Brně-Králově Poli, do centra města bude možné využít navazující tramvajovou dopravu.

Na dolní nádraží budou zajíždět také všechny vlaky od Břeclavi a dále mezinárodní expresy na Prahu, Vídeň a Bratislavu. Dopravu z dolního na hlavní nádraží zajistí autobus linky 61. Část spojů ze směru od Slavkova pojede i nadále na hlavní nádraží (přes Židenice), další část skončí v Židenicích s možností přestupu na jiný vlak do centra. Několik odpoledních vlaků pojede pouze do Brna-Slatiny, odkud bude zavedena náhradní doprava na hlavní nádraží. Osobní vlaky od Sokolnic-Telnice skončí v Brně-Chrlicích, odkud budou jezdit autobusy na centra.

Rychlíky od Vyškova se hlavnímu nádraží také vyhnou a pojedou přes Židenice do Králova Pole. V Židenicích bude možný přestup směr Brno hlavní nádraží. Mezi hlavním nádražím a Židenicemi budou jezdit osobní vlaky prakticky každých 15 minut, a to každý den včetně víkendů. Výluka na hlavním nádraží se naopak nedotkne spojů přijíždějících do Brna od Střelic. Stejně tak vlaky od Blanska, včetně rychlíků, budou i nadále zajíždět na hlavní nádraží.

Zmíněné výluky potrvají po celou dobu platnosti jízdního řádu 2018/2019, s jejich ukončením se počítá 15. prosince 2019 po aktivaci definitivního staničního zabezpečovacího zařízení v Brně hlavním nádraží. Pro komfort cestujících na dolním nádraží již SŽDC zprovoznila provizorní zázemí pro cestující v univerzálních mobilních buňkách. Na přelomu roku se navíc po dokončení nezbytných stavebních úprav otevře dočasná čekárna v administrativní budově, kterou si správce drážní infrastruktury pronajal od Českých drah.

Aktuálně

Schválená varianta Řeka

Přestavba uzlu s nádražím u řeky

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Varianta Petrov

Přestavba uzlu s nádražím pod Petrovem

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2018
    • Ministerstvo dopravy ČR zvolilo k realizaci variantu Řeka a o svém rozhodnutí informovalo vládu.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.