Před 180 lety vyrazila do Brna první lokomotiva, dnes tam jezdí nejvýkonnější lokomotivy ČD

Před 180 lety 11. listopadu 1838 vyrazila z Rajhradu do Brna první skutečná parní lokomotiva na našem území. Jednalo se zatím jen o neveřejnou zkušební jízdu, pro veřejnost byla dráha z Vídně otevřena až následující rok, přesto je to v historii naší železnice zlomové datum. Dnes z Brna do Rajhradu a dále do Břeclavi jezdí nejmodernější a nejvýkonnější elektrické lokomotivy Českých drah a dceřiné společnosti ČD Cargo. 

Přestože železnice ve světě oslavila už dvousetleté výročí a s výročím 180 let jízdy první lokomotivy „Moravia“ na našem území se k tomuto kulatému jubileu blížíme i my, ukazuje současný zájem o cestování vlaky i současná technika, že se jedná stále o moderní a perspektivní dopravní prostředek. Zatímco první lokomotiva měla jezdit rychlostí jen 30 km/h a disponovala výkonem přibližně pouhých 20 koní, moderní elektrické lokomotivy Českých drah a dceřiné firmy ČD Cargo dnes na stejné trati dokáží jet rychlostí až 160 km/h a jejich výkon je kolem 9 000 koní.

První lokomotiva se jménem „Moravia“ byla vyrobena ještě ve Velké Británii v továrně prvního velkého železničního konstruktéra Stephensona s výrobním číslem 159. Do Rakouského císařství byla dopravena v bednách a zde byla znovu složena. Zahajovala provoz na prvním úseku železnice u Vídně a později byla opět v rozebraném stavu přepravena do Rajhradu, kde byla sestavena a 11. listopadu 1838 vykonala za nemalé pozornosti obyvatel svou první zkušební jízdu.

Lokomotiva měla pouze dvě nápravy, z toho byla jen jedna jediná hnaná. Pohon zajišťovala dvojice parních válců. Lokomotiva měla hmotnost pouhých 9 tun a velká část dílů byla vyrobena ještě ze dřeva, včetně dubového rámu, který byl pouze okovaný železnými pláty. Také izolace kotle a další součásti byly vyrobeny ze dřeva.

První zkušební jízda se uskutečnila po Severní dráze císaře Ferdinanda, která byla budována z Vídně na Moravu a dál do polské Haliče s řadou odboček, včetně jedné do Brna. Trať z Vídně do Brna byla slavnostně otevřena 7. července 1839. Tato dráha je stále v provozu a je součástí hlavních evropských koridorů. Její velkorysé projektování umožnilo po řadě modernizací probíhajících od otevření roku 1838 zachovat provoz prakticky ve stejné trase. Jedná se o jednu z nejrychlejších tratí u nás, kde mohou jezdit vlaky rychlostí až 160 km/h. Vzdálenost 59 kilometrů z Brna do Břeclavi urazí expresy za 29 minut průměrnou cestovní rychlostí 122 km/h, a to včetně pomalejšího průjezdu brněnským železničním uzlem. Na trati Brno – Břeclav v úseku mezi Břeclaví a Vranovicemi byl v roce 2004 jednotkou Pendolino 680.001 vytvořen dokonce český železniční rychlostní rekord 237 km/h.

Dnes na této trati provozují České dráhy a jejich dceřiná společnost ČD Cargo nejmodernější, nejvýkonnější a nejrychlejší lokomotivy v Česku. Jedná se o stroje řady 380 Českých drah, lokomotivy Vectron ČD Cargo (řada 383) a řadu 1216 Taurus ÖBB, kterou zde v kooperaci s ÖBB provozují právě České dráhy. Tyto moderní lokomotivy mají maximální rychlost 200 km/h, řada 1216 dokonce 230 km/h, výkon kolem 9 000 koní a jejich hmotnost je až 88 tun. Kupříkladu moderní lokomotiva Vectron společnosti ČD Cargo může mezi Brnem a Břeclaví dopravovat nákladní vlak o hmotnosti až 3 000 tun, což je přibližně 42 plně ložených velkých nákladních vozů na přepravu uhlí nebo rudy. Další zajímavostí je, že rakouská řada 1216 provozovaná u nás Českými drahami je součástí rodiny nejrychlejších lokomotiv na světě. Jedna z nich vytvořila v roce 2006 světový rychlostní rekord elektrické lokomotivy 357 km/h.

zdroj: tisková zpráva Českých drah, a. s.

 

Aktuálně

Varianta Řeka

Přestavba uzlu s nádražím u řeky

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Varianta Petrov

Přestavba uzlu s nádražím pod Petrovem

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2018
    • Ministerstvo dopravy ČR zvolilo k realizaci variantu Řeka a o svém rozhodnutí informovalo vládu.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.