SŽDC akceleruje přípravu dalších významných investičních akcí

14. únor 2019 – Správa železniční dopravní cesty (SŽDC) zařadila do plánu přípravy další důležité investiční akce, mezi které patří modernizace prvních částí brněnského železničního uzlu, zdvoukolejnění úseku Branický most – Krč – Spořilov v Praze či rekonstrukce stropu nové odbavovací haly na pražském hlavním nádraží. Nyní se začnou zadávat jednotlivé stupně projektové dokumentace a připravovat projekty k vlastní realizaci.

SŽDC chce nabídnout dopravcům rozšíření odstavných kapacit v pražském železničním uzlu, proto připravuje dvě místa, kde vybuduje kolejiště pro odstavování souprav včetně odpovídajícího zázemí. Je to lokalita Malletova v Praze-Libni, která je dostupná z Masarykova nádraží. Odstavné místo bude určené ke krátkodobému sedlovému odstavování souprav osobní dopravy bez potřeby jejich přesunu do oblasti Libně či Holešovic. Další kapacitu nabídne areál bývalého vršovického seřaďovacího nádraží po obou stranách aktuálně realizované přeložky koridoru mezi Hostivaří a Vršovicemi. Vhodně doplní nedostatečné kapacity Odstavného nádraží jih, které je v majetku ČD, a zároveň nahradí opouštěné odstavné kapacity v oblasti Smíchova.

I další připravované investiční akce jsou na území hlavního města. Je to zdvoukolejnění traťového úseku Branický most – Krč – Spořilov. „Stavba souvisí se zkapacitněním trati pro budoucí tangenciální linku S71, bude rovněž řešit modernizaci stanice Praha-Krč pro možnost vybudování nového přestupního terminálu metro D/vlak. Trať je důležitá i pro odklony vlaků při výlukové činnosti v pražském železničním uzlu, například během připravované rekonstrukce výtoňského železničního mostu,“ uvádí Mojmír Nejezchleb, náměstek generálního ředitele SŽDC pro modernizaci dráhy.

Druhou stavbou je rekonstrukce zastropení nové odbavovací haly ve stanici Praha hl. n. Bude řešit nevyhovující stav konstrukce zastřešení, především zatékání do odbavovací haly hlavního nádraží. SŽDC chce spolupracovat s městem při hledání nového využití ploch stávajícího parkoviště naproti historické výpravní budově.

V Brně se pak začne připravovat stavba na prvním úseku trati Brno – Přerov mezi Brnem a Blažovicemi. Jedná se o modernizaci a částečnou novostavbu trati, která přímo navazuje na přestavbu železničního uzlu Brno. Realizace přinese zvýšení počtu dálkových i regionálních osobních vlaků a zároveň zavedení maximální rychlosti 200 km/h. Součástí je i kompletní modernizace železniční stanice Brno-Slatina spojená s výstavbou nových ostrovních nástupišť a s úpravami v jejím okolí. Navíc bude řešena příprava zřízení nové železniční zastávky v blízkosti brněnského letiště.

Rovněž další stavba souvisí se zahájením přestavby železničního uzlu v jihomoravské metropoli. Jedná se o modernizaci stanice Brno-Židenice. Význam bude mít primárně pro cestující, jelikož její součástí bude výstavba nového podchodu a posunutí nástupišť blíže k tramvajovým zastávkám pro zlepšení přestupních vazeb. Projektová příprava bude úzce koordinována s městem Brnem pro zajištění vhodného provázání s okolním rozvojovým územím v areálu bývalé Zbrojovky. Přestože má modernizace primárně význam pro osobní dopravu, součástí projektu bude i prověření možných úprav vedoucích ke zlepšení podmínek pro provoz nákladních vlaků.

Aktuálně

Schválená varianta Řeka

Přestavba uzlu s nádražím u řeky

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Varianta Petrov

Přestavba uzlu s nádražím pod Petrovem

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2018
    • Ministerstvo dopravy ČR zvolilo k realizaci variantu Řeka a o svém rozhodnutí informovalo vládu.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.