Občané diskutovali s odborníky o Budoucnosti centra Brna i referendu o nádraží

30. září (taz) – V Sále Břetislava Bakaly se ve čtvrtek večer konala veřejná beseda Budoucnost centra Brna. Tématem diskuze byla budoucí poloha Železničního uzlu Brno a také referendum, které se tohoto problému týká. Dvouhodinovou akci moderoval Jakub Železný.

„Věřím, že se nám v tomto volebním období podaří o poloze nádraží konečně rozhodnout, protože město Brno v této otázce již řadu let šlape vodu. A věřím, že jakmile toto rozhodnutí padne, budeme na něm všichni dále stavět a ne tento základ opět bořit, ať už z jedné či z druhé názorové strany,“ uvedl při debatě primátor města Brna Petr Vokřál. „Nechceme občanům říkat, ke které variantě se mají přiklonit. Naším cílem je informovat je co možná nejvíce objektivně o stávající situaci,“ doplnil primátor Petr Vokřál.

Jako první vystoupil v diskuzi náměstek generálního ředitele Správy železniční dopravní cesty (SŽDC) Mojmír Nejezchleb. Právě tato instituce je investorem modernizace Železničního uzlu Brno a zadala zpracování studie proveditelnosti, která nyní posuzuje dvě varianty řešení železničního uzlu – s nádražím u řeky a s nádražím pod Petrovem. Výsledky této studie měly být původně hotové již před konáním referenda, termín dokončení se však zpozdil. „Předpokládám, že výsledky této studie bychom měli mít k dispozici na přelomu ledna a února 2017,“ uvedl na debatě Mojmír Nejezchleb.

Úlohu brněnského železničního uzlu v regionální a městské hromadné dopravě následně představil ředitel společnosti KORDIS Jiří Horský a člen představenstva Dopravního podniku města Brna Jan Seitl. „Současné nádraží je na hranici možností rozvoje. Nelze již přidávat další vlaky, jak bychom z hlediska dopravy potřebovali, jedině na úkor pravidelnosti a případného zpoždění spojů,“ upozornil Jiří Horský.

„Z uzlu Brno-hlavní nádraží odbavíme denně 2600 spojů městské hromadné dopravy, cestujícím nabízíme půl milionu míst denně,“ doplnil Jan Seitl.

O právních aspektech referenda hovořil právník Jan Kadečka, který se dlouhodobě věnuje správnímu právu. „Podle současné právní úpravy bude referendum platné, pokud se ho zúčastní 35 procent oprávněných voličů. Lidé tímto referendem mohou zavázat k určitým krokům orgány města Brna, nikoliv však ministerstva dopravy či SŽDC,“ uvedl Kadečka.

Město Brno v průběhu roku 2016 pořídilo na základě soutěží urbanistické studie rozpracovávající budoucí podobu rozvoje centra města ve dvou variantách modernizace hlavního železničního nádraží: ve variantě pod Petrovem a ve variantě u řeky.

Na diskuzi proto vystoupili také zástupci výsledných architektonických týmů: Filip Titl za tým UNIT architekti a Ivan Koleček a Pavel Jura za Sdružení architekti Lausanne-Brno.

Vítězné návrhy i další informace najdete zde.

Organizační informace o referendu a znění otázek najdete zde: http://www.brno.cz/referendum/

 

Aktuálně

Schválená varianta Řeka

Přestavba uzlu s nádražím u řeky

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Varianta Petrov

Přestavba uzlu s nádražím pod Petrovem

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2018
    • Ministerstvo dopravy ČR zvolilo k realizaci variantu Řeka a o svém rozhodnutí informovalo vládu.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.