Před 180 lety 11. listopadu 1838 vyrazila z Rajhradu do Brna první skutečná parní lokomotiva na našem území. Jednalo se zatím jen o neveřejnou zkušební jízdu, pro veřejnost byla dráha z Vídně otevřena až následující rok, přesto je to v historii naší železnice zlomové datum. Dnes z Brna do Rajhradu a dále do Břeclavi jezdí nejmodernější a nejvýkonnější elektrické lokomotivy Českých drah a dceřiné společnosti ČD Cargo.
Přestože železnice ve světě oslavila už dvousetleté výročí a s výročím 180 let jízdy první lokomotivy „Moravia“ na našem území se k tomuto kulatému jubileu blížíme i my, ukazuje současný zájem o cestování vlaky i současná technika, že se jedná stále o moderní a perspektivní dopravní prostředek. Zatímco první lokomotiva měla jezdit rychlostí jen 30 km/h a disponovala výkonem přibližně pouhých 20 koní, moderní elektrické lokomotivy Českých drah a dceřiné firmy ČD Cargo dnes na stejné trati dokáží jet rychlostí až 160 km/h a jejich výkon je kolem 9 000 koní.
První lokomotiva se jménem „Moravia“ byla vyrobena ještě ve Velké Británii v továrně prvního velkého železničního konstruktéra Stephensona s výrobním číslem 159. Do Rakouského císařství byla dopravena v bednách a zde byla znovu složena. Zahajovala provoz na prvním úseku železnice u Vídně a později byla opět v rozebraném stavu přepravena do Rajhradu, kde byla sestavena a 11. listopadu 1838 vykonala za nemalé pozornosti obyvatel svou první zkušební jízdu.
Lokomotiva měla pouze dvě nápravy, z toho byla jen jedna jediná hnaná. Pohon zajišťovala dvojice parních válců. Lokomotiva měla hmotnost pouhých 9 tun a velká část dílů byla vyrobena ještě ze dřeva, včetně dubového rámu, který byl pouze okovaný železnými pláty. Také izolace kotle a další součásti byly vyrobeny ze dřeva.
První zkušební jízda se uskutečnila po Severní dráze císaře Ferdinanda, která byla budována z Vídně na Moravu a dál do polské Haliče s řadou odboček, včetně jedné do Brna. Trať z Vídně do Brna byla slavnostně otevřena 7. července 1839. Tato dráha je stále v provozu a je součástí hlavních evropských koridorů. Její velkorysé projektování umožnilo po řadě modernizací probíhajících od otevření roku 1838 zachovat provoz prakticky ve stejné trase. Jedná se o jednu z nejrychlejších tratí u nás, kde mohou jezdit vlaky rychlostí až 160 km/h. Vzdálenost 59 kilometrů z Brna do Břeclavi urazí expresy za 29 minut průměrnou cestovní rychlostí 122 km/h, a to včetně pomalejšího průjezdu brněnským železničním uzlem. Na trati Brno – Břeclav v úseku mezi Břeclaví a Vranovicemi byl v roce 2004 jednotkou Pendolino 680.001 vytvořen dokonce český železniční rychlostní rekord 237 km/h.
Dnes na této trati provozují České dráhy a jejich dceřiná společnost ČD Cargo nejmodernější, nejvýkonnější a nejrychlejší lokomotivy v Česku. Jedná se o stroje řady 380 Českých drah, lokomotivy Vectron ČD Cargo (řada 383) a řadu 1216 Taurus ÖBB, kterou zde v kooperaci s ÖBB provozují právě České dráhy. Tyto moderní lokomotivy mají maximální rychlost 200 km/h, řada 1216 dokonce 230 km/h, výkon kolem 9 000 koní a jejich hmotnost je až 88 tun. Kupříkladu moderní lokomotiva Vectron společnosti ČD Cargo může mezi Brnem a Břeclaví dopravovat nákladní vlak o hmotnosti až 3 000 tun, což je přibližně 42 plně ložených velkých nákladních vozů na přepravu uhlí nebo rudy. Další zajímavostí je, že rakouská řada 1216 provozovaná u nás Českými drahami je součástí rodiny nejrychlejších lokomotiv na světě. Jedna z nich vytvořila v roce 2006 světový rychlostní rekord elektrické lokomotivy 357 km/h.
zdroj: tisková zpráva Českých drah, a. s.