Získání areálu železniční polikliniky umožní, aby vznikla protipovodňová opatření i nového nádraží

12. ledna 2022 – Osud nedokončené železniční polikliniky ve Štýřicích se zdá býti rozuzlen. Do dlouho chátrajícího areálu zasahují plánovaná protipovodňová opatření na řece Svratce a je také součástí projektu nového brněnského nádraží. Radní dnes na svém zasedání doporučili zastupitelům schválit chystané nabytí pozemků od státní organizace Správa železnic.

„O získání areálu kolem původně zamýšlené železniční polikliniky usiluje město už od roku 2015. Nyní jsme dospěli k návrhu smlouvy se Správou železnic, který dle zákona posvětila i vláda České republiky. Oblast ve Štýřicích, která v tuto chvíli chátrá zcela nevyužita, je totiž klíčová nejen při budování protipovodňových opatření, ale i pro projekt nového brněnského nádraží,“ podotkla primátorka města Brna Markéta Vaňková.

Rozsáhlý areál ve Štýřicích je momentálně v podstatě ruinou. Mnoho budov bylo pouze rozestavěno, a to včetně samotné polikliniky, dále i objektu garáží a autodílny. Stavby obklopuje velký nezastavěný pozemek. Jakémukoli dalšímu budování bude muset předcházet demolice a sanace pozemků. Hodnota nemovitostí byla dle znaleckého posudku vyčíslena na částku 49 609 790 korun. Správa železnic k ceně připočetla DPH v hodnotě 10 418 055 korun, protože předmětné nemovitosti má evidovány jako obchodní majetek, který měl sloužit k ekonomické činnosti. Celkově bude areál stát 60 027 845 korun.

„V tuto chvíli je již hotový demoliční projekt areálu, aby po nákupu a zajištění všech nezbytných náležitostí mohla začít sanace a příprava na revitalizaci toku a údolní nivy v okolí Štýřického nábřeží. Zároveň také Kancelář architekta města připravuje etapu IX protipovodňových opatření, která by se měla během několika let posunout k realizaci. Plánujeme vybudovat přírodě blízká opatření a novou rekreační plochu pro obyvatele Brna. Součástí bude nová lávka přes řeku pro pěší a lokální biocentrum v ochranném režimu,“ doplnil první náměstek primátorky Petr Hladík.

„Do území objektu nedokončené železniční polikliniky také zasahuje plánovaná přestavba brněnského železničního uzlu. V oblasti se bude stavět nová komunikace, která spojí ulici Pražákovu a Rosickou, a k ní i chodník a veřejné osvětlení. Vznikne zde i tramvajové kolejiště. Díky těmto změnám bude oblast připravena k dalšímu urbanistickému vývoji jihu Brna. Do budoucna se počítá také se vznikem obchodů a služeb,“ uvedl radní pro oblast majetku Róbert Čuma.  


Tiskové středisko MMB

Aktuálně

Schválená varianta Řeka

Přestavba uzlu s nádražím u řeky

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Varianta Petrov

Přestavba uzlu s nádražím pod Petrovem

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2018
    • Ministerstvo dopravy ČR zvolilo k realizaci variantu Řeka a o svém rozhodnutí informovalo vládu.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.