Europoint Brno

Projekt evropského významu

Brněnský železniční uzel a samotné hlavní nádraží jsou řadu let tématem diskusí. Na počátku 21. století je zřejmé, že současný stav nevyhovuje a neobstojí ani v budoucnosti. Nastal čas najít dlouhodobě uspokojivé řešení této palčivé brněnské otázky a realizovat přestavbu železničního uzlu – projekt Europoint Brno. Město Brno chce své občany i návštěvníky města na těchto stránkách seznámit nejen se zvolenou variantou řešení – nádražím u řeky (var. Ab), ale se všemi souvislostmi a přínosy tohoto důležitého projektu.

Na přípravě a realizaci projektu Europoint Brno se vedle města Brna podílejí také další instituce:

  • Ministerstvo dopravy České republiky – je zodpovědné za rozvoj dopravní infrastruktury státu. Zaručuje soulad s koncepcí rozvoje evropské dopravní sítě TEN-T prostřednictvím strategických dokumentů rozvoje. Ministerstvo dopravy také ve věcech projektů komunikuje s orgány Evropské unie.
  • Státní fond dopravní infrastruktury – je nástrojem pro financování staveb a údržby dopravní infrastruktury. Spravuje prostředky státu i evropské dotace.
  • Správa železniční dopravní cesty – tato státní organizace je správcem a investorem drážní infrastruktury. Připravuje projekty rozvoje české železniční sítě a zajišťuje jejich realizaci i provoz.
  • České dráhy – tato akciová společnost je nejvýznamnějším provozovatelem železniční dopravy v Česku. Navíc je v případě Brna vlastníkem rozsáhlých pozemků dotčených projektem přestavby železničního uzlu.
  • Jihomoravský kraj – financuje regionální veřejnou dopravu. Kraj i město Brno mají zájem o rozvoj a kvalitní provoz Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje, jehož páteř tvoří železniční doprava.

Pozice Brna v evropské dopravní síti je silná

Evropská politika rozvoje dopravní infrastruktury získala v roce 2013 podobu kompaktní sítě sestávající ze dvou úrovní – hlavní a globální – s předpokládaným dokončením v letech 2030, resp. 2050. Nejvyšší prioritu mají koridory hlavní sítě. Brno leží na křížení dvou hlavních koridorů – Baltsko-jadranského koridoru, vedoucího z polských přístavů přes střední Evropu do přístavů v Itálii a Slovinsku, a Východního a východostředomořského koridoru, vedoucího ze severoněmeckých přístavů do východního Středomoří. Evropskými institucemi schválené nařízení o Nástroji pro propojení Evropy obsahuje seznam předem určených dopravních projektů na koridorech hlavní sítě. V tomto seznamu se na základě dlouhodobého úsilí města vůči orgánům Evropské unie potvrdila podpora modernizace železničního uzlu Brno a trati Brno–Přerov.

Více informací:
Definice projektu železničního uzlu Brno
Řešené území
Dopravní síť
Nabídka veřejné dopravy
Demografická a socioekonomická charakteristika území
Předpokládaný rozvoj území a dopravní infrastruktury

Aktuálně

Schválená varianta Řeka

Přestavba uzlu s nádražím u řeky

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Varianta Petrov

Přestavba uzlu s nádražím pod Petrovem

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2018
    • Ministerstvo dopravy ČR zvolilo k realizaci variantu Řeka a o svém rozhodnutí informovalo vládu.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.