Studie proveditelnosti

Nástroj, který pomohl rozetnout gordický uzel

Zadání studie proveditelnosti připravila státní organizace Správa železniční dopravní cesty, Rada města Brna k zadání vyslovila souhlas 1. října 2014. Smlouva o dílo na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno byla mezi Správou železniční dopravní cesty jako zadavatelem a sdružením firem Sudop Brno, Moravia Consult a AF City Plan jako zhotovitelem podepsána 20. května 2015. Dokumentace Studie proveditelnosti byla městu Brnu a dalším institucím předána 30. 10. 2017.

Posouzeny byly dvě koncepční varianty řešení přestavby železničního uzlu: varianta Řeka (s nádražím u řeky) a varianta Petrov (s nádražím pod Petrovem). Tyto dvě varianty byly již dříve upraveny a dopracovány ve studii Dopracování variant řešení železničního uzlu Brno. Ve studii proveditelnosti byla vyhodnocena i varianta nulová, označovaná jako „bez projektu“, tedy udržování provozuschopného stavu v dnešní podobě.

Prověření variant je jedním ze základních požadavků pro spolufinancování projektů z veřejných prostředků. Do zpracování studie proveditelnosti byla zapojena i agentura Jaspers, která poskytuje členským státům Evropské unie podporu potřebnou k přípravě velkých projektů.

Studie proveditelnosti posoudila varianty projektu

  • z hlediska proveditelnosti, spočívající ve stanovení investičních nákladů, v ekonomickém hodnocení a v posouzení vlivu průběhu realizace projektu na železniční dopravu v uzlu;
  • z hlediska průchodnosti s ohledem na životní prostředí a územní plánování, vyhodnocení stavební realizovatelnosti včetně stavební připravenosti v nezbytném rozsahu na budoucí zapojení vysokorychlostních tratí a zkapacitnění stávajících konvenčních tratí jako součástí systému Rychlých spojení;
  • z hlediska přínosů projektu, které byly ekonomicky vyhodnoceny, dále bylo posouzeno dosažení zlepšení obsluhy a napojení města a regionu veřejnou hromadnou dopravou i budoucí napojení vysokorychlostních a konvenčních tratí jako součástí systému Rychlých spojení do uzlu.

Celkové zhodnocení projektu

Studie proveditelnosti obsahuje Část A – Celkové zhodnocení projektu, ve kterém jsou v přehledném členění srozumitelně popsány veškeré zásadní informace o projektu:

1  PŘEDMLUVA

2  ZÁKLADNÍ INFORMACE K ŘEŠENÉMU PROJEKTU
2.1 Definice projektu železničního uzlu Brno
2.2 Základní požadavky na zpracování studie proveditelnosti
2.3 Použité podklady
2.4 Struktura dokumentace studie proveditelnosti

3  ANALYTICKÁ VÝCHODISKA
3.1 Řešené území
3.2 Dopravní síť
3.3 Nabídka veřejné dopravy
3.4 Demografická a socioekonomická charakteristika území
3.5 Předpokládaný rozvoj území a dopravní infrastruktury

4  PŘEPRAVNÍ POPTÁVKA
4.1 Stávající přepravní poptávka
4.2 Vývoj přepravní poptávky v minulých letech
4.3 Očekávaný budoucí vývoj přepravní poptávky

5  CÍLE PROJEKTU A POŽADAVKY NA JEHO ŘEŠENÍ
5.1 Analýza současných problémů a požadavků na řešení projektu
5.2 Legislativní požadavky a právní závazky
5.3 Definice cílů projektu

6  ANALÝZA MOŽNOSTÍ ŘEŠENÍ PROJEKTU
6.1, 6.2 Strategické alternativy, Technické alternativy

7  NÁVRHY VARIANT ŘEŠENÍ PROJEKTU
7.1 Základní členění variant a oblastí návrhu jejich řešení
7.2 Varianta Bez projektu
7.3 Varianta A
7.4 Varianta B

8  POROVNÁNÍ DOSAHOVANÝCH PARAMETRŮ VARIANT
8.1 Porovnání investičních a provozních nákladů
8.2 Porovnání přepravních ukazatelů
8.3 Porovnávání dopravních ukazatelů
8.4 Porovnání dopadů na území a životní prostředí

9  VYHODNOCENÍ VARIANT ŘEŠENÍ PROJEKTU
9.1 Vyhodnocení plnění cílů projektu
9.2 Vyhodnocení přínosů projektu
9.3 Vyhodnocení ekonomické efektivity
9.4 Vyhodnocení rizik

10  ZÁVĚRY A DOPORUČENÍ

Díly studie proveditelnosti a jejich přílohy jsou k dispozici v záložce Ke stažení.

Centrální komise Ministerstva dopravy dne 30. května 2018 schválila Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno s tím, že byla k realizaci upřednostněna varianta Ab.

Aktuálně

Schválená varianta Řeka

Přestavba uzlu s nádražím u řeky

Rozšířená koridorová trať projde městem v poloze stávajícího nákladního průtahu. Nové osobní nádraží bude vybudováno podél ulice Rosické v blízkosti řeky Svratky asi 800 metrů jižně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Varianta Petrov

Přestavba uzlu s nádražím pod Petrovem

Rekonstruovány budou trati osobního i nákladního průtahu městem. Nové osobní nádraží bude vybudováno v blízkosti křižovatky Nových sadů, Nádražní, Husovy a Hybešovy ulice asi 300 metrů západně od stávajícího nádraží.

Více o variantě

Nulová varianta

Brno bez moderního nádraží

Pokud nebude vybráno koncepční řešení přestavby a brzy zahájeny stavební práce, hrozí pouhé udržování provozuschopnosti – budou prováděny jen nezbytné opravy havarijního stavu. Potom se Brno moderního nádraží nedočká.

Více o variantě

  • 2002
    • Usnesením Vlády ČR schválena přestavba železničního uzlu Brno v souladu s Územním plánem města Brna.
  • 2005
    • Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí a veřejné zdraví (SEA) s kladným výsledkem pro variantu s nádražím u řeky.

      Vyhodnocení vlivu přestavby železničního uzlu Brno na životní prostředí (EIA) se souhlasným stanoviskem Ministerstva životního prostředí ČR.
  • 2008 - 2010
    • Realizace samostatné stavby Brno – odstavné nádraží – 1. část – I. etapa.
  • 2012 - 2014
    • Správa železniční dopravní cesty zadala zpracování studie Dopracování variant řešení ŽU Brno, jejíž výsledky jsou podkladem pro studii proveditelnosti.
  • 2013
    • Znovuobnovení územního řízení a vydání nového územního rozhodnutí.

      Brněnský železniční uzel a trať Brno–Přerov zařazeny mezi prioritní projekty rozvoje transevropské dopravní sítě (TEN-T) v období 2014–2020.
  • 2015
    • Zahájeny práce na Studii proveditelnosti železničního uzlu Brno. Město Brno a Jihomoravský kraj zastoupeny v řídicím výboru.
  • 2018
    • Ministerstvo dopravy ČR zvolilo k realizaci variantu Řeka a o svém rozhodnutí informovalo vládu.
  • 2030
    • Závazek dokončení hlavních koridorů transevropské dopravní sítě, železniční uzel Brno leží na dvou koridorech.
  • 2041
    • Předpoklad uvedení do provozu vysokorychlostní tratě Praha–Brno jako součásti Rychlých spojení.